O historii Starého Plzence je podrobně psáno v městských kronikách, avšak pročítání všech textů může být časově náročné. Proto bude užitečné si ty nejdůležitější letopočty shrnout do přehledné časové osy, kterou si v tomto článku představíme.
Obšírněji je poté historie města v kontextu světových dějin zachycena například v trojdílném cyklu o starověku, středověku a novověku zde na StarejPlzenec.cz.
Staroplzenecké letopočty přehledně
Pro přehlednost je časová osa rozdělena do jednotlivých století, vždy s krátkým komentářem u daných letopočtů. Zhruba od poloviny 19. století, tedy od povýšení Starého Plzence na městys, se začíná význam lokality zvyšovat a spolu s tím také množství psaných zdrojů o historii města. Díky tomu dnes známe staroplzenecké události zejména posledních dvou století relativně podrobně, zejména v porovnání s předchozím obdobím, jak bude vidět na četnosti záznamů v jednotlivých sekcích.
Výběr 60 letopočtů od 10. století
Časovou osu započneme první písemnou zmínkou o Staré Plzni z roku 976, a tedy prvním doloženým letopočtem z místní historie. Na základě celé řady lokálních archeologických výzkumů máme sice přehled i o událostech předchozích, nicméně pouze v rámci časových rozmezí. V tomto článku se však zaměříme výhradně na konkrétní roky, které s jistotou známe právě až od konce desátého století.
10. století
976 – První zmínka o Staré Plzni z kroniky Dětmara z Meksenburku o bitvě pod hradem Hůrka.
992 – Druhá zmínka z kroniky Bruna z Querfurtu o založení kostela Narození Panny Marie.
11. století
1004 – Nejstarší ražba denárů knížete Jaromíra z plzeňské mincovny.
12. století
1109 – Třetí zmínka z Kosmovy kroniky o dvoudenním pobytu knížete Vladislava na hradišti o Vánocích.
13. století
1266 – V darovací listině Chotěšovskému klášteru je zaznamenáno osm kostelů ve Starém Plzenci.
1280 – Město spolu s kostely bylo vypleněno Braniborským vojskem.
1295 – Založení dnešní Plzně, kam se z původní Staré Plzně přesunula správa celého regionu.
14. století
1356 – Český král a římský císař Karel IV. zakládá hrad Karlskrone dle návrhu Michala Parléře na vrchu Radyně.
1361 – Stavba hradu je dokončena pod dohledem stavitele Víta Hedvábného a staroplzenečtí dostávají listinu s královskými právy a privilegii.
1362 – Zdislav Chlup se stává prvním písemně doloženým purkrabím.
15. století
1442 – Poprvé se v zápisech objevuje dnešní název města Starý Plzenec.
16. století
1536 – Hrad Radyně spolu s Plzencem se stávají dědičným majetkem šlechtického rodu Šternberků.
1561 – Majetek přechází do vlastnictví rodu Kokořovců z Kokořova.
17. století
1648 – Konec třicetileté války a počátek boje za stará práva a privilegia v důsledku nucení do poddanské roboty.
18. století
1702 – Položení základního kamene na stavbě nového kostela sv. Blažeje na místě původní románské rotundy z 11. století.
1710 – Starý Plzenec s Radyní odkupují Černínové z Chudenic.
1721 – Zřízení mariánského sloupu na náměstí místním kameníkem Mayšlem.
1743 – Vzniká nejstarší latinsky psaná kronika Starého Plzence, tzv. Krátká kronika Staré Plzně v Čechách (P. Bonaventura Piter).
1790 – Rotunda sv. Petra a Pavla se na 40 let stává skladištěm střelného prachu v důsledku josefínských reforem.
1798 – Ze stejného důvodu zánik kostela sv. Blažeje a rozebrání materiálů na stavbu obytných domů.
19. století
1816 – Starý Plzenec s Radyní dostávají do vlastnictví Valdštejnové jako poslední šlechtický rod.
1840 – Starý Plzenec začíná užívat dům čp. 121 jako radnici.
1845 – Poddanská ves Starý Plzenec je po 600 letech úpadku povýšena na městys.
1850 – Starý Plzenec se stává majetkem Rakouska-Uherska v důsledku celospolečenských změn. Založena první skutečná kronika města s názvem Památná kniha pro městys Starý Plzenec psaná Martinem Hruškou.
1851 – Budova městské radnice dostává svoji ikonickou hodinovou věž.
1856 – Na náměstí je dovezena rokoková kašna ze zámku ve Štěnovicích.
1863 – Založení starého hřbitova u kostela Narození Panny Marie na místě původního cholerového hřbitova.
1868 – Ve Starém Plzenci byl zahájen provoz železniční dráhy. O rok později zřízení poštovního úřadu ve Starém Plzenci.
1871 – Založen městský akciový pivovar na místě dnešních vinařských závodů.
1884 – Vystěn první železný most přes řeku Úslavu.
1895 – Zřízena nová nádražní budova u restaurace Stará Plzeň. O rok později založen nový hřbitov na nejvyšším místě při cestě k Letkovu.
20. století
1902 – Městys Starý Plzenec je slavnostně povýšen na město.
1911 – Ve Starém Plzenci je zřízena lékárna.
1914 – Na místě statku paní Novákové na náměstí je vystavěna měšťanská škola. O rok později jsou po celé délce chodníku u školy vysázeny lípy a vzniká Husův sad.
1918 – Přejmenování Radyňské ulice na třídu Československých legií.
1920 – Založení Spolku na záchranu Radyně a Hůrky. O rok později je spolkem otevřena restaurace v podhradí hradu Radyně.
1922 – Odhalení Pomníku padlých na Masarykově náměstí.
1928 – Hostinec U Císaře rakouského na Malé Straně je přeměněn na Lidový dům.
1933 – Ke hradu je zřízena první asfaltová příjezdová cesta.
1936 – Jižní část náměstí mezi domy pana Pirnera a Voldána byla nazvána Husovým náměstím.
1942 – Počátek výroby šumivých vín ve Starém Plzenci.
1945 – Osvobození Starého Plzence americkou armádou pod vedením plukovníka Gindera.
1952 – Spolek na záchranu Radyně a Hůrky končí svojí činnost.
1955 – Oprava a oplechování hodinové radniční věže na náměstí.
1956 – Radyně se stává majetkem státu. O rok později je do hradu a restaurace v podhradí zavedena elektřina.
1961 – Došková střecha na rotundě nahrazena střechou břidlicovou.
1967 – Hůrka s rotundou sv. Petra a Pavla se stává chráněnou kulturní památkou.
1971 – Ukončení těžby kamene v lomu Hřeben pod Radyní.
1975 – Rotunda sv. Petra a Pavla místo křížku dostává spojené slovanské sekery.
1976 – Oslavy 1000 let od první psané zmínky o Staré Plzni. Vydána první ucelená publikace o městě. O dva roky později je hradiště s rotundou zařazeno na seznam národních kulturních památek.
1981 – Po dekádě v havarijním stavu je hrad opět zpřístupněn veřejnosti.
1985 – Dokončena výstavba nového jednopilířového mostu přes Úslavu.
1990 – Zaniká stará nádražní budova u železničního přejezdu.
1992 – Vzniká turistické a informační centrum ve Smetanově ulici K-Centrum.
1994 – Radnice dostává svoji dnešní růžovou ikonickou barvu fasády. O dva roky později je přesunut pomník padlých asi o 25 metrů blíže ke kostelu.
1998 – Začíná obnova původního secesního zdobení sokolovny.
1999 – Počátek archeologických výzkumů ve Smetanově ulici.
21. století
2003 – Založen Občanský spolek Hůrka a Radyně s cílem zachovat místní památky pro další generace.
2016 – Oprava původní hájovny pod Radyní a zřízeno návštěvnické centrum pro turisty.
2023 – Obnovena Akademie Staré Plzně a započetí přístavby sportovní haly za školou.
V dějinách našeho města se odehrálo mnohem více, než by se vešlo do jediné knihy. Mnohé události zůstaly nezaznamenány, některé zdroje zanikly a jiné byly zkresleny vlivem času. Přesto jsou nejdůležitější milníky neměnné a stojí za to mít alespoň základní povědomí o tom, ve kterém století k nim došlo.
Pokud byste chtěli přidat nějaký letopočet, neváhejte napsat na email info@starejplzenec.cz nebo prostřednictvím facebookové stránky Starý Plzenec včera a dnes.
