Sběratelské předměty k tisícímu výročí Staré Plzně roku 1976

Roku 1976 proběhly oslavy k tisícímu výročí od první písemné zmínky, které si dodnes připomínáme nejrůznějšími sběratelskými předměty.

Začátkem tohoto článku si krátce osvěžíme, jak to tehdy před jedním miléniem v našem městě bylo a ve druhé polovině si některé sběratelské předměty ukážeme.

Počátek historie Staré Plzně

Ke Starému Plzenci neodmyslitelně patří rok 976, kdy byl hrad Plzeň poprvé zaznamenán v písemných pramenech. Jedná se o text z kroniky Dětmara z Merseburku, kde píše “iuxta Pilisini urbem”, tedy v překladu “v blízkosti hradu Plzeň”.

Zmínka se váže k porážce bitvě Bavorů u řeky Úslavy, kteří táhli k Praze proti knížeti Boleslavovi II. Z knihy Po stopách Přemyslovců lze vyčíst na straně 73 následující:

„Když se uvedení Bavoři jednoho večera koupali nezabezpečení žádnou stráží, vpadl náhle nepřítel v plné zbroji a pozabíjel je nahé, jak se mu zamanulo, ve stanech i na zelené louce. Potom se s celou kořistí v radostné náladě a bez vlastních ztrát vrátil domů.”

Díky této události víme, že tehdy na protáhlé ostrožně vrchu Hůrka existoval hrad Plzeň. V dobách dřívějších byl již vrch také osídlen, nicméně pravděpodobně bez dřevěného opevnění, jak tomu bylo v roce 976. Jedinou původní stavbou dodnes dochovanou je rotunda sv. Petra a Pavla, odkud je překrásný výhled na Starý Plzenec s Radyní.

Sběratelské předměty z roku 1976

V souvislosti s tisícím výročím od založení Staré Plzně byla vydána celá řada upomínkových předmětů, z nichž zcela jednoznačně nejdůležitějším byla kniha 1000 let Starého Plzence. Knihu dával dohromady kronikář města Robert Straka s kolektivem autorů a byla to vůbec první ucelená publikace nejen o historii, ale také geografii, významných osobnostech, složení obyvatelstva a dalších aspektů života ve městě. I přes své patrné politické zabarvení v kontextu dané doby je kniha cenným zdrojem informací, které se v žádné další publikaci neobjevují.

Dalším upomínkovým předmětem je sklenice se znakem města a nápisem “976 – 1976; Tisíc let Staré Plzně”. Sklenice existují jak ve formě štamprle, tak i třetinky např. na jedno malé pivo.

Dalším neodmyslitelným předmětem je barevná pohlednice velkého formátu. Za zmínku stojí zejména fotografie náměstí s původním umístěním pomníku padlým. Pohlednice tehdy stála 0,20 Kčs a byla vydána nakladatelstvím Orbis, fot. S. Vaneš.

Aršík zápalkových nálepek na obrázku vpravo reflektuje oblíbenost filumenie (sběratelství sirkařských předmětů) ve druhé polovině minulého století. Aršík se skládá ze čtyř obrázků vyobrazující radnici, rotundu sv. Petra a Pavla, Malou Stranu a městský znak. Zajímavostí je, že hrad Radyně figuruje pouze jako silueta za rotundou na druhém obrázku a nikoliv jako samostatná historická památka.

Stejně jako zápalkové nálepky byly v minulém století oblíbené také odznáčky všeho druhu (faleristika = sběratelství odznaků, řádů, vyznamenání). Není proto překvapením, že k tisícímu výročí Starého Plzence byly vydány hned tři v modré, béžové a červené barvě.

Dalším ze sběratelských oborů je numismatika zaměřující se zejména na mince a medaile. K výročí roku 1976 byly vydány oba typy těchto numismatických předmětů. Sběratelské medaile si můžeme všimnout na levé straně následujícího obrázku. Jedná se o plasticky tvarovaný patinovaný bronz v rozměrech 67×66 mm od Marie Uchytilové-Kučové. 

Na pravé straně fotografie si lze všimnout puncované upomínkové mince, která svým vyobrazením reflektuje původní Jaromírův denár z 10. století nalezený na Hůrce. V rámci výročí bylo možné získat minci ve dvou provedeních, a sice bronzové a stříbrné.

V neposlední řadě stojí za zmínku také razítko s datem 29. 6. 1976 a vyobrazením dvou nejvýznačnějších plzeneckých památek – hradu Radyně a rotundy sv. Petra a Pavla. Kulaté výroční razítko je součástí zadních stran mnoha odeslaných pohlednic k tomuto významnému jubileu Starého Plzence.