Poslední část historického cyklu
V posledním z trojice článků o staroplzenecké historii v kontextu světových dějin se společně podíváme na éru novověku od konce 15. století. Novověk symbolicky začíná objevením Ameriky v roce 1492, kdy nastává počátek kolonizace, globalizace obchodu a přesunu moci z Evropy za oceán.
» Část 1. – Starověk
» Část 2. – Středověk
» Část 3. – Novověk (právě čtete)
Období novověku můžeme rozdělit na tři základní periody, a sice raný novověk, vrcholný novověk a v širším pojetí také moderní dějiny po současnost. První období je charakterizováno třicetiletou válkou a následným nástupem vrchnostenské šlechty k moci na úkor královské koruny. Raný novověk končí francouzskou revolucí v závěru 18. století.
Druhým obdobím je vrcholný novověk, kam lze zařadit období kolonizace, divokého západu a průmyslové revoluce, která dramaticky změnila svět a automatizovala výrobní procesy. Po téměř dvou tisících letech od prvního parlamentu v starověkých Athénách se také opět probouzí idea demokracie.
Moderní dějiny se zpravidla datují od počátku 20. století a někdy se z období novověku zcela vynechávají. Jedná se o dramatickou periodu dvou světových válek, přistání na měsíc, nevídaných vědeckých objevů a obnovy samostatného českého státu.
Raný novověk
16. století
Starý Plzenec s Radyní získává roku 1536 do dědického držení Adam ze Šternberka, čímž se z královského tržního města na více než dlouhých 300 let stává poddanská ves. Vrchnostenská správa trvá až do roku 1848, kdy se v důsledku celospolečenských změn ruší feudalismus. Starý Plzenec se tak v polovině století stává majetkem Rakouska-Uherska, zatímco hrad Radyně zůstává majetkem Valdštejnů až do roku 1920.
V souvislostí s Radyní je ještě potřeba zmínit legendu o Radoušovi, která se poprvé objevuje roku 1541 v Kronice české z pera Václava Hájka z Libočan. Samotná legenda je zasazena do 8. století a originál podoby Radouše je v aktuálně vystaven na zámku Kozel.
Ve druhé polovině 16. století století odkupuje od Valdštejnů hrad Radyni s Plzencem rod Kokořovců, který hospodaří ze svého rodového panství ve Šťáhlavech. Kokořovci se na jednu stranu zasloužili o opravu a zachování místních památek pro další generace, nicméně na stranu druhou nutili místní do těžké roboty, zejména v důsledku úbytku pracovní síly později v průběhu třicetileté války.
V kontextu českých zemí je důležitou událostí smrt Ludvíka Jagellonského roku 1526, čímž přechází česká koruna na dynastii Habsburků a nastává dlouhé období habsburské nadvlády.
V Evropě v roce 1517 zveřejňuje Martin Luther svých 95 tezí, čímž otevírá cestu protestantské reformaci vedoucí k náboženským válkám. V důsledku toho upravuje katolická církev své doktríny a částečně se vzdává autority ve prospěch národních států.
V Anglii zakládá Jindřich VIII. anglikánskou církev jako reakci na odmítnutí žádosti papeži o anulování manželství s Kateřinou Aragonskou. Jindřich si tak prostřednictvím Aktu o svrchovanosti zakládá roku 1534 církev vlastní a obchází tak papežský stolec pro uzavření sňatku s Annou Boleynovou. Tento krok vedl k rozsáhlé reformě anglického náboženského života a posílení královské moci.
Španělsko a Portugalsko se stávají vedoucími koloniálními mocnostmi, rozvíjí obchod s Asií, zvyšují své bohatství a upevňují tak světový vliv. Hernán Cortés dobývá roku 1521 Aztéckou říši a Francisco Pizarro roku 1532 říši Inckou, jejíž součástí bylo světoznámé kultovní město Machu Picchu. Důsledky kolonizace Střední a Jižní Ameriky jsou patrné dodnes, zejména v souvislosti s národním jazykem a importovaným křesťanstvím z Evropy.
Také v Severní Americe začíná období trvalé evropské přítomnosti, zejména Španělů (Nové Mexiko, Texas), Nizozemců (Nový Amsterdam, dnešní New York), Francouzů (Kanada, Quebec) a Britů (většina kontinentu). Jediným federálním státem USA s vlastní kulturou a původním jazykem jsou Havajské ostrovy.
Na Blízkém východě nadále expanduje Osmanská říše, která se dostává nejen do jihovýchodní Evropy, ale v roce 1529 dokonce až k Vídni. Podruhé se k hlavnímu městu Habsburské monarchie dostávají Osmané roku 1683, kdy musí na pomoc přijít Polsko, aby blízkovýchodní expanzi společně odrazili.
Co se týče síly jednotlivých vojsk, osmanská armáda měla několikanásobnou přesilu. Některé zdroje uvádí až desetinásobnou s dvě stě tisíci muži. Strategická výhoda silných zdí, lepších technologií a spojeneckých sil nakonec zajišťují Habsburské monarchii a potažmo celé Evropě vítězství a zachování křesťanské kultury.
Od té doby Osmanská říše z Evropy postupně ustupuje, avšak kontrolu nad významnými částmi jihovýchodní Evropy si udržuje až do počátku 20. století.
17. století
Sedmnácté století bylo pro Starý Plzenec a celou střední Evropu devastující. Od tzv. třetí pražské defenestrace roku 1618 probíhá třicetiletá válka, kterou v roce 1648 formálně ukončuje až Vestfálský mír. Dva roky po vypuknutí konfliktu poráží císařské vojsko na Bílé hoře českou šlechtu, čímž nastává poroba Habsburskou monarchií na následujících 300 let až do národního obrození.
Ve Starém Plzenci byly důsledky této války spojeny s úbytkem pracovní síly pro šlechtická panství. Kokořovci z Kokořova, kterým ves patřila, tak začali poddané nutit do roboty a odvodu nepřiměřeného množství poplatků včetně podílů ze své úrody. Staroplzenečtí se tak začali odvolávat na svá stará práva a privilegia, která jim udělil Karel IV. za výstavbu hradu Radyně. Místní spor byl prakticky ukončen až změnou majetkových poměrů v polovině 19. století. O tomto období zevrubně píše Dr. Václav Černý ve své knize Staroplzeňský boj za právo.
Po třicetileté válce zaniká první zdejší pivovar původně stávající u dnešních Pumpiček (křižovatka ulic Baslova a Žižkova). Kokořovci si tehdy vařili své pivo na statku ve Šťáhlavech a neměli zájem na obnově a správě konkurenčního podniku v nedaleké poddanské vsi.
Evropa v průběhu tohoto konfliktu zažívá také hladomor, několik morových epidemií (např. v Londýně a Vídni) a čarodějnické procesy. Kombinace těchto událostí vyúsťuje k neuvěřitelnému 40% úbytku evropské populace.
V Anglii probíhá občanská válka (1642–1651), která vrcholí popravou krále a na devět let nastává období republiky pod Oliverem Cromwellem. Království se k moci opět dostává až roku 1660. Ve Francii dosahuje absolutní monarchie svého vrcholu za vlády “Krále Slunce” Ludvíka XIV. Probíhá výstavba paláce ve Versailles jako ukázka síly a bohatství centralizovaného státního aparátu, který trvá prakticky až do konce 18. století.
Sedmnácté století také přineslo významné vědecké poznatky. Galileo Galilei poprvé prohlásil, že Země obíhá kolem Slunce a nikoliv naopak, což později dokazuje Johannes Kepler svými zákony o oběhu planet. Isaac Newton představuje zákony gravitace, které se stávají základem vědy o vesmíru.
V Americe dochází k tzv. Sedmileté válce, často označované jako první globální konflikt. Po ukončení konfliktu musela Francie předat Velké Británii většinu svých kolonií v Severní Americe a Indii, což posílilo britskou nadvládu nad těmito regiony a je z velké části důvodem, proč se v Americe mluví převážně anglicky.
Za zmínku stojí také Indie, která díky svým obchodům s Evropou prosperuje. Obchoduje se zejména s luxusním zbožím jako např. kořením nebo hedvábím. Díky svému nově nabytému bohatství si místní vládcové mohou dovolit stavbu rozsáhlých paláců, včetně jednoho z nejznámějších symbolů Indie, Tádž Mahalu. Palác byl postaven mogulským císařem Šáhdžahánem jako památník pro svou zesnulou manželku.
V Indii byla také založena obchodní a koloniální organizace, tzv. Východoindická společnost (East India Company). Ta byla jednou z nejmocnějších obchodních společností své doby a hrála klíčovou roli ve formování britského impéria. Z dnešního pohledu byla její hodnota srovnatelná s kapitalizací společností Google, Facebook a Apple dohromady na základě očištění inflace původní měny.
Vrcholný novověk
18. století
Ve Starém Plzenci se osmnácté století nese v duchu pokračujícího boje za stará práva privilegia. Staroplzenečtí žádají královnu Marii Terezii a později císaře Josefa II. o potvrzení původní královské listiny, nicméně neúspěšně. Až roku 1781 je vydán tištěný patent o zrušení nevolnictví, což umožňuje plzeneckým volněji se pohybovat, ačkoliv setrvávají stále ve stavu poddanském.
Vydán je také toleranční patent pro větší náboženskou svobodu. V důsledku josefínských reforem jsou však rušeny nefarní kostely, což se stává osudným například kostelu sv. Blažeje nebo sv. Vavřince. Rotunda na Hůrce je v té době využívána jako skladiště střelného prachu a kostel sv. Jana Křtitele na náměstí jako skladiště surovin.
V roce 1721 byl na staroplzeneckém náměstí zhotoven mariánský sloup kameníkem Mayšlem na náklady místních občanů jako poděkování Panně Marii za odvrácení morové epidemie téhož roku. Ve většině případů, jako například v nedaleké Plzni, byly mariánské sloupy stavěny jako poděkování za ukončení morových epidemií, nikoliv za ochranu před nimi.
Ve světovém kontextu bylo osmnácté století (často označované jako věk osvícenství) obdobím, kdy intelektuální a filozofické proudy zdůrazňovaly rozum, vědecké bádání a individualismus nad tradicí a autoritou. Bylo to století revolucí a pokračující koloniální expanze, které formovaly moderní světový řád.
Dochází k významnému rozvoji literatury a vznikají nové literární formy včetně románu. V umění a architektuře dominuje Rokoko a později klasicismus, ve kterém je například vystavěn nedaleký zámek Kozel. Vzniká také styl klasické hudby z dílen skladatelů Bacha, Mozarta a Beethovena.
Ve Francii začíná otevřené kritizování absolutistických režimů a prosazování svobody, demokracie a právního státu. Průkopníky v této filozofii byly například Voltaire nebo Jean-Jacques Rousseau. Následná Velká francouzská revoluce roku 1789 radikálně mění evropskou společnost, odstraňuje monarchii, zavádí republiku a je hlavní hnací silou pro následná celoevropská společenská hnutí.
Ve Velké Británii začíná ve druhé polovině století průmyslová revoluce umožňující přechod od ruční práce k automatizovaným výrobním procesům. Vynálezy jako parní stroj Jamese Watta nebo mechanický tkalcovský stav rozpoutaly éru masové výroby a urbanizace.
Za oceánem probíhá mezi lety 1775 – 1783 Americká revoluce vedoucí ke vzniku Spojených států amerických (1776), první moderní demokracie, která se odtrhla od evropské koloniální moci. Transatlantický obchod s otroky dosahuje svého vrcholu, až nakonec dochází k tzv. Haitské revoluci (1791–1804), prvnímu úspěšnému odboji otroků. Tato událost vedla k založení nezávislého karibského státu Haiti a inspirovala další podobná hnutí.
Rozšíření evropských námořních výprav pokračovalo s novými objevy v Pacifiku, včetně objevů Jamese Cooka, který prozkoumal a zmapoval Nový Zéland, východní pobřeží Austrálie a Havajské ostrovy. Tyto plavby nejen rozšířily geografické a zoologické znalosti Evropanů, ale také zahájily éru evropské přítomnosti v Oceánii.
Původní obyvatelé Austrálie známí jako Aboriginci jsou považováni za jedny z nejstarších kontinuálně existujících kultur na světě. Žili v Austrálii po tisíce let před příchodem evropských mořeplavců a jejich tradice jsou částečně dochovány dodnes.
19. století
Ve Starém Plzenci nastává po 600 letech úpadku opět období rozmachu, kdy je poddanská ves povýšena na městys roku 1845. V polovině 19. století je také zřízena městská radnice s úřadem starosty, zrekonstruováno náměstí a zřízena železniční zastávka. Městys Starý Plzenec začíná konečně opět vzkvétat. V Plzni roku 1842 sládkové vaří Plzeňský Prazdroj, díky kterému si české pivo získává popularitu po celém světě.
Roku 1848 je v důsledku společenských revolucí v Evropě zrušen feudalismus a nastává změna ve státní správě. Starý Plzenec se tak od roku 1850 stává majetkem Rakouska-Uherska, čímž se vymaňuje z vrchnostenského poddanství šlechty.
V globálním kontextu bylo devatenácté století zejména obdobím zintenzivnění průmyslové revoluce, která se z Velké Británie rozšiřuje do pevninské Evropy a Severní Ameriky. Za zmínku stojí zejména první transkontinentální železnice z Iowy do Kalifornie přes šest států USA. Mezi lety 1848–1855 probíhá v Kalifornii zlatá horečka, čímž se období divokého západu dostává do své závěrečné fáze.
V Americe také probíhá občanská válka (1861 až 1865), známá jako konflikt Severu proti Jihu. Na jedné straně byla Unie (Sever), která byla zastáncem zrušení otroctví a udržení autority federální vlády. Na druhé straně byla Konfederace (Jih), která se odtrhla od Unie a bojovala za zachování otroctví a větší suverenitu pro jednotlivé státy. Konflikt skončil vítězstvím Unie, rozpadem Konfederace, zrušením otroctví a posílením federální vlády USA.
V Evropě probíhají v letech 1803 až 1815 napoleonské války, ve kterých Bonaparte vede Francii proti většině evropských mocností. Napoleon se v roce 1804 stává francouzským císařem a ovládá velkou část kontinentu. Dva roky poté abdikuje rakouský císař František II., čímž po téměř tisíci letech zaniká Svatá říše římská. Napoleonova konečná porážka přišla v bitvě u Waterloo v roce 1815, kterou například zmiňuje ve své stejnojmenné písni skupina ABBA.
Roku 1848 byl v Londýně vydán Komunistický manifest, s jehož důsledky je naše země a polovina Evropy obeznámena více než důkladně. Charles Darwin dokončuje svoji knihu O původu druhů, která zpochybňuje tehdejší představy o neměnném vzniku života. Jeho teorie naopak předkládá, že druhy se vyvíjejí postupně z jednodušších forem, mají společného předka a mění se skrze přirozený výběr a adaptaci na životní prostředí.
Co se týče dalších vědeckých přínosů, devatenácté století vedlo k objevení elektromagnetismu a porozumění elektrického proudu. To odstartovalo začátek elektrifikace společnosti a vzniku elektráren, veřejného osvětlení a dalších zařízení, které jsou dnes běžnou součástí moderního světa. Byl vynalezen také telegraf, který zefektivnil a revolucionizoval komunikaci a přenos informací. Na konci století také vznikly první automobily a letadla, které naznačily začátek nové éry v dopravě.
V Athénách se roku 1896 konají první novodobé Olympijské hry. Ty původní antické se v starověkém Řecku konaly od roku 776 př. n. l. až do roku 393 našeho letopočtu.
Závěr vrcholného novověku se také vyznačuje hnutím za rovnoprávnost žen a udělením volebního práva. První zemí, kde se ženy mohly plnohodnotně účastnit voleb, byl od roku 1893 Nový Zéland. Pro srovnání, ve Švýcarsku bylo ženám uděleno volební právo až v roce 1971 a posledním evropským státem bylo Lichtenštejnsko v roce 1984.
Moderní dějiny
20. století
Zkraje dvacátého století, dne 20. července 1902, ve Starém Plzenci probíhají oslavy povýšení na město. Původní hradiště Plzeň si tak od svého vzniku doposud prošlo statutem královského tržního městečka, poddanské vsi a městyse, než bylo opět povýšeno na město. Právě z počátku 20. století pochází nejkrásnější plzenecké pohlednice.
Dne 28. října roku 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska vzniká samostatná Československá republika a Radyňská ulice dostává aktualizované jméno – třída Československých legií. Mezi další místní události první poloviny dvacátého století lze zařadit výstavbu měšťanské školy na náměstí, archeologické práce na Hůrce, rozsáhlé opravy hradu Radyně a založení spolku na záchranu místních památek.
Roku 1938 byly na základě mnichovské dohody postoupeny pohraniční oblasti Československa Německu, od kterých se Starý Plzenec nacházel jen zhruba 10 kilometrů. Tím byl zachráněn od vysídlení a mohl naopak v závěrečných týdnech války pomoci německým uprchlíkům.
První polovina dvacátého století byla érou, která přinesla neuvěřitelný pokrok, ale zároveň dva devastující světové konflikty v průběhu pouhých 31 let. O první (1914–1918) i druhé světové válce (1939–1945) toho bylo v různých publikacích sepsáno více než dost, a proto se jimi zde podrobněji zabývat nebudeme.
Většina druhé poloviny 20. století je pro Starý Plzenec období smíšených pocitů. Nastává doba komunismu, dochází k zestátnění památek a uzavření Radyně pro havarijní stav. Na druhou stranu rotunda dostává novou břidlicovou střechu, náměstí je obohaceno travními ostrůvky a oslavy 1000 let Staré Plzně probíhají se vší ctí.
Ve světovém kontextu se po druhé světové válce rozpadá většina koloniálních říší, čímž vzniká řada dnešních nezávislých států v Africe, Asii a Karibiku. Na dlouhou dobu 44 let (1947 – 1991) začíná také tzv. studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, jež měla za následek jednak uzavření hranic mezi západními demokratickými státy a východním socialistickým blokem a za druhé také mocenský souboj v nejrůznějších formách.
Jednou z těchto forem byly závody v dobývání kosmu. Roku 1961 probíhá první let do vesmíru, kam SSSR úspěšně vysílá Jurije Gagarina. O osm let později (1969) se uskutečňuje první přistání na Měsíci v americké raketě Apollo 11. Neil Armstrong tehdy pronáší památnou větu “Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo”.
Dalším konfliktem studené války mezi USA a komunistickým režimem byla kontroverzní válka ve Vietnamu od 50. do 70. let 20. století. Začala jako snaha vietnamských komunistů o sjednocení země, čemuž chtěly Spojené státy zabránit a zastavit tak šíření této ideologie v regionu. Válka ve Vietnamu vyvolala masové protesty, zejména v důsledku rozsáhlých bombardování a použití chemických látek.
V reakci na tento konflikt a zpochybnění americké zahraniční politiky vzniká hnutí Hippies hlásající mír, lásku a přátelství. Po mnoha letech byla válka ve Vietnamu ukončena pádem Saigonu v roce 1975 a země byla sjednocena pod komunistickou vládou.
Konec studené války předznamenává až v roce 1989 pád Berlínské zdi, nejznámějšího symbolu této doby. Některé části původního hraničního pásma jsou v hlavním městě Německa k vidění dodnes. O dva roky později se poté definitivně rozpadá Sovětský svaz a po dlouhém téměř půl století se nejen Evropě ale celému světu otevírá cesta k nové éře svobody a globálnímu obchodu.
Paralelně s berlínskými událostmi probíhá v Československu tzv. Sametová revoluce a po pádu komunismu jsou o rok později uskutečněny první svobodné parlamentní volby. Roku 1993 dochází k rozdělení Československa na dva samostatné státy, Českou a Slovenskou republiku.
Následuje období zlatých 90. let, které se nese v duchu privatizace a transformace ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství. Toto desetiletí bylo také poznamenáno růstem a rozvojem masové kultury a nových forem zábavy. Neopakovatelným fenoménem doby byly například sběratelské kartičky Pokémon.
Koncem tisíciletí byl na svém vrcholu také český hokej. V roce 1998 vyhrálo národní mužstvo Olympijské hry v Naganu a následující tři roky v řadě světový šampionát, což se doposud žádnému týmu od zavedení play-off modelu v roce 1992 ještě nepodařilo.
Závěr dvacátého století postupně otevírá cestu digitální éře, počítačům, internetu, mobilním telefonům a všeobecně informačním technologiím. Na konci století také mezinárodní vědecký výzkumný tým úspěšně mapuje lidský genom (DNA), což otevírá nevídané možnosti v genetice a biomedicíně.
21. století a současnost
Příchod druhého milénia našeho letopočtu doprovází vysoká očekávání na všech frontách. Starý Plzenec dostává roku 2004 nové webové stránky, díky nimž může vedení města efektivněji komunikovat s občany nebo sdílet pozvánky na místní kulturní a společenské akce.
Klíčovou změnou nejen v šíření informací, ale zejména celkovém chování společnosti, byl vznik sociálních sítí a platforem pro sdílení videí. V neposlední řadě je také potřeba zmínit raketový vývoj umělé inteligence a její využití prakticky ve všech oblastech. Jednou z nich je například tvorba malebných výjevů ze světové historie, které nás doprovázely v tomto trojdílném historickém cyklu.
Obrázky byly vytvořeny za pomoci nástroje DALL-E na základě vlastnoručně sepsaných instrukcí speciálně pro webové stránky StarejPlzenec.cz. Tím jsme symbolicky opsali kruh světových dějin, počínaje starověkým Egyptem a konče Velkými pyramidami v Gíze kreslenými umělou inteligencí.
Zatímco o nadcházejících událostech 21. století se lze jen domnívat, dvě důležitá výročí města jsou již nyní jistá. V roce 2026 společně oslavíme 1050 let od první zmínky Staré Plzně a poté v roce 2076 jubilejních 1100 let. V té době mi bude 83 let a byl bych moc rád, kdybych se mohl na takové významné události v historii města v plném zdraví podílet.
Pokud byste měli k sérii článků zpětnou vazbu, nápady nebo připomínky, dejte prosím vědět na info@starejplzenec.cz nebo přes facebookovou stránku Starý Plzenec včera a dnes.
