Hrad Radyně ve Starém Plzenci dnes vypadá zásadně jinak než v dávných dobách středověku. Hrad byl v době největší slávy opatřen dvěma věžemi, konírnou, purkrabím, opevněním, několika branami a padacím mostem.
Dnes z původní podoby hradu zbyl pouze středový palác, západní věž a zříceniny hradeb. Bude proto zajímavé prozkoumat, jak Radyně tehdy vypadala skrze rekonstrukci papírového modelu. Ukážeme si, jak probíhalo jeho slepení a tvorba lesního terénu s osvětlením.

Modelová rekonstrukce
Centrální papírový model pochází z dílny vystřihovánek TOM podle předlohy Jana Bednáře z roku 2015. Okolí hradu se stromy, osvětlením, skalami a zátiším s lavičkou je pak vlastní autorské dílo. Dokončený model hradu se tedy skládá ze tří hlavních částí:
1) Samostatný centrální papírový model hradu
2) Vymodelovaný vnější terén lesa a skal
3) Elektrický obvod s LED osvětlením

Papírový model je aktuálně možné sestavit v měřítku 1:400 (31x20x15cm) a také ve speciální edici 1:300 (31x20x15cm). Celkový počet jednotlivých částí modelu čítá zhruba 130, a je tak jedním z těch středně náročných na sestavení.
Velice zajímavě provází svým procesem tvorby samotný autor Jan Bednář na fóru papirovemodelarstvi.cz. Pro svoji práci vycházel z předloh Milana Novobilského.
Stavba papírového modelu
Lepením papírového modelu jsem strávil celkem tři měsíce. Byl to můj první model vůbec, a tak jsem si před započetím stavby musel nastudovat postup a metodiku.
Pro vyřezávání dílků jsem dal na rady zkušenějších modelářů a použil místo nůžek chirurgický skalpel spolu s kovovým pravítkem na vedení řezů. Samozřejmostí byla poté řezací podložka a sada různě velkých pinzet. Neocenitelným nástrojem bylo poté jednoduché šídlo na značení a tvarování záhybů. K samotnému lepení jsem použil klasický Herkules a špejli na aplikování lepidla.

Nejprve jsem sestavil palác hradu s oběma věžemi, ke kterým jsem postupně přidal ostatní části hradního komplexu. Jednotlivé budovy včetně brány, konírny nebo purkrabí bylo pak možné sestavit zvlášť. Do modelu se pak vlepovaly postupně.
Součástí stavby nebylo jen řezání a lepení dílů, ale také barvení překladových hran a okrajů papíru. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že tento krok je nepotřebný, opak je pravdou. Bílé hrany by totiž na modelu byly zřetelně vidět.
Závěrečným krokem bylo přidání komínů, padacích mostů a krakorců pod věžním ochozem. Celý model byl poté podlepen tvrdým kartonem pro stabilizaci struktury.
Autor vystřihovánek TOM, Tomáš Hrebík, provází lepením modelu od začátku do konce na svém youtubovém kanále project mumo.
Tvorba okolí hradu
Slepení papírových částí byl však teprve jen začátek. Chtěl jsem hradu dodat tajemnou středověkou atmosféru, a proto jsem ho zasadil do krajiny se stromy a skalami a nasvítil podobně jako ve skutečnosti. Do tvorby okolí jsem se pustil téměř dva roky po dokončení centrálního modelu.
První krok bylo vybrat dostatečně velkou základovou desku pro terénní reliéf a zakrytí elektrického obvodu pro osvětlění. Jednotlivé žárovky jsem napojil pomocí svorek a kabely zasadil do polystyrenového podkladu. Vypínač se nachází na spodní straně desky spolu s přístupem pro výměnu baterií.

Pro vytvarování krajiny nahrubo jsem použil výřezy polyetylenové pěnové desky. Mezery jsem poté zjemnil samotvrdnoucí tvarovací hmotou a celkově upravil terén do finální podoby. Před zaschnutím hmoty jsem do krajiny ještě vyhloubil místa pro stromy.

Zaschnutí tvarovací hmoty trvalo zhruba dva dny, načež bylo možné přejít k barvení. Použil jsem dvě až tři podkladové vrstvy pro zakrytí původní hnědé barvy. Po zaschnutí barev jsem následně do okolí aplikoval statickou trávu, přidal jehličí, keře, kůru, stromy a skály. Celý povrch jsem poté zafixoval zředěným lepidlem v poměru 1:1 s vodou.

Na severozápadní straně hradu jsem vytvořil zátiší s lavičkou, ke které vede štěrková cesta z hlavní brány. Budova této brány je také jedinou stavbou celého modelu, kde se topí. Pro efekt kouře z komína posloužil kousek vaty.

Tímto krokem je celý model s okolím hotov a připraven k nastěhování pro vrchnost a služebnictvo.

Retrokresby Radyně
Modelovou rekonstrukci lze porovnat s retrokresbami hradu, jako je například exemplář za modelem níže. Toto grafické zpracování pochází z knihy Hrady a tvrze západních Čech od Jana Heřmana a Jana Viznera. Pan Heřman je autorem téměř pěti tisíc kresebných rekonstrukcí, včetně přemyslovského hradu Stará Plzeň na Hůrce.

Retrokresby hradu byly zpracovány podle předlohy Dobroslavy Menclové a známého českého archeologa a kastelologa Tomáše Durdíka.
Hlavními rozdíly mezi retrokresbou a modelem jsou zejména: 1) přístupový můstek na třech pilířích namísto dvou a 2) zakončení vnější hradby v krajině namísto u východní půlkruhové věže.

Závěrem
Závěrem bych rád srdečně poděkoval autorům vystřihovánek za zpracování Radyně. Pro nás staroplzenecké má hrad veliký význam a jsme rádi, že si získává čím dál více pozornosti.
Jsem velice zvědavý, zda v budoucnu vzniknou další modely staroplzeneckých památek, například kostelů, hradiště nebo opět právě Radyně, tentokrát v aktuální podobě.