Kniha Starý Plzenec na historických pohlednicích se mnou byla od Jižní Afriky opět na cestách, tentokrát v Japonsku. Společně jsme se podívali po Tokyu, Kyotu a Osace.
Hlavní město Tokyo
V prosinci letošního roku 2025 se historie Starého Plzence ocitla v kulisách neonových světel a mrakodrapů. Když jsem v hlučné čtvrti Šibuja nebo pod věží Tokyo Skytree listoval starými pohlednicemi plzeňské rotundy, ten časový a kulturní skok byl neuvěřitelný. Klid plzeňských ulic na papíře ostře kontrastoval s neutuchající energií největší metropole světa, která nikdy nespí.
Osaka a Kyoto
Cesta pokračovala rychlovlakem šinkansen do Ósaky a historického Kjóta. V Ósace, městě vyhlášeného jídla a moderního života, se knížka podívala k majestátnímu Ósackému hradu. Ještě silnější atmosféru mělo listování pohlednicemi v Kjótu mezi tisíciletými chrámy a zenovými zahradami.
Starý Plzenec i Kjóto mají jedno společné, obě místa si velmi váží své historie a hlubokých kořenů, které sahají až k samotným počátkům jejich státnosti.
Na závěr svého putování po Japonsku jsem knížkou listoval u jezera Biwa s krásnými kamennými plážemi. I přesto, že byl prosinec, v zemi vycházejícího slunce bylo relativně teplo, podobně jako ve Středomoří, které leží zhruba na stejné zeměpisné šířce.
Jsem zvědavý, kam se knížka podívá na výlet příště. Již mám několik tipů, ale sám se nechám překvapit, kam mě cestovatelské volání zavede.
