Ačkoliv války a ozbrojené konflikty nejsou tak radostným tématem jako například sběratelství pohlednic, patří k těm nejdůležitějším. Slova „Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat“, připisovaná americkému filozofovi Georgi Santayanovi, platí již od pradávna.
Proto si k 80. výročí ukončení druhé světové války některé události připomeneme. Nejprve se zaměříme na události první světové války a poté zmíníme květnové události spojené s osvobozením Americkou armádou.
První světová válka
1914–1918
První globální konflikt vypukl krátce po výstavbě nové měšťanské školy na náměstí roku 1914 a měl na život ve městě zásadní vliv. Vojáci obsadili všechny sály a obě školní budovy, což město začalo postupně hospodářsky zatěžovat.
Rakousko-Uhersko navíc podle městské kroniky nařizovalo “oslavy a vyvěšování praporů říšských i velkoněmeckých na oslavu úspěchů rakousko-uherských” (z kroniky města) a snažilo se udržet loajalitu českého národa pomocí “slibování a intervencováním nepohodlných příslušníků národa našeho, zatímco lid odkázaný na příděly určované místodržitelstvím, hladovějí a trpí podvýživou.”
Poznámka: Termín „velkoněmecký“ v této souvislosti patrně neodkazuje na pozdější nacistickou ideologii, ale spíše na širší německý nacionalismus, jak ho tehdy vnímalo české obyvatelstvo.
Město se snažilo situaci řešit a zakoupilo několik vagónů brambor, dala semlít mouku nebo zajistila chléb od mlynářů. Situace se však postupně zhoršovala, a tak se “všecky potraviny vydávaly na lístky a bylo přísně předepsáno, mnoho-li kdo smí snísti.”
Po čtyřech letech boje byl tento konflikt u konce. Došlo k rozpadu Rakouska-Uherska a založení samostatného Československého státu. Ve Starém Plzenci bylo přejmenováno centrum města na dnešní Masarykovo náměstí a Radyňská ulice na třídu Československých legií.
Na náměstí Starého Plzence měl projev tajemník města Václav Basl, po jehož ukončení se všichni účastníci “hrnuli do sídla Kroužku občanů, kde dán všeobecné radosti průchod. Výjevy, které se tu odehrály, jsou nezapomenutelné. Největší političtí nepřátelé padli si do náruče a líbali se navzájem z radosti nad náhlým osvobozením a skončením krveprolití. Radost a nadšení neznaly mezí.”
Obětem války byl ve 20. letech postaven na náměstí pomník s textem “Památce padlých, zemřelých a nezvěstných vojínů města Plzence 1914 – 1918”. V průběhu rekonstrukce centra města v devadesátých letech byl pomník posunut o několik metrů níže.
Druhá světová válka
1939–1945
Druhá světová válka, největší ozbrojený konflikt moderních dějin, se nevyhnul ani Starému Plzenci. V průběhu tohoto období došlo k mnoha událostem a nespočtu příběhů, které si stojí za to připomínat.
Za vzpomenutí stojí strážmistr Vondráček. I když se jej nacističtí úředníci snažili donutit, aby donášel na své spoluobčany, kteří si schovávali úrodu nebo nesouhlasili s okupací, nikdy je neprozradil a vždy se snažil obyvatele města chránit před problémy. Některé z příběhů jsou zachyceny v publikaci Starý Plzenec: Události, příběhy, osobnosti.
Také v průběhu druhé světové války došlo k přejmenování několika ulic a náměstí. Například byla Radyňská ulice přejmenována na ulici R. Heydricha a Masarykovo náměstí na náměstí Victoria-Vítězství. Po válce byly vráceny místům původní názvy.
Květnové události ve městě
Ve Starém Plzenci se nejdůležitější květnové události odehrály zejména pátý a šestý den. Celé dění je podrobně popsáno v publikaci My pod Radyní z roku 1945.
5. května 1945
“Západní fronta se tak přiblížila, že až k nám bylo slyšeti vzdálené dunění, které den ode dne sílilo a úměrně sílila i naděje na brzké splnění našich nejvroucnějších tužeb… Celý národ tušil, že nadešel konec násilnické německé říše a přiblížila se hodina osvobození… A tak přišel 5. květen.”
Tohoto dne proběhly přestřelky pod Cheníčkovým lomem, u hřbitova a patrně nejznámější u bývalého chudobince v Havlíčkově ulici. Při této nešťastné události byl zastřelen Václav Kratochvíl, kterému je dnes věnována pamětní deska na tomto domě.
Velice napjatá situace proběhla také na náměstí, kdy němečtí vojáci hrozili rozstřílením města, padne-li ještě nějaký výstřel z české strany. Slovy německého hejtmana – “Padne-li ještě jedna rána, bude rozstříleno celé město”. Z jednoho z domů se totiž začalo střílet a nebýt vedoucích německých uprchlíků, kteří potvrdili, že s nimi bylo dobře zacházeno, staroplzenecké památky na náměstí by se po tankové střelbě pravděpodobně dodnes nedochovaly.
6. května 1945
Díky přímluvě uprchlíků se situace vyřešila a němečtí vojáci nakonec odjeli, nicméně 5. květen končil stále v nejistotě. Až v neděli 6. května bylo jasné, že je po všem. “K večeru se ozval z dálky ohromný rachot a ohlásil tak lépe než místní rozhlas, že se blíží americké tanky. Ze všech částí města se shromáždili okamžitě dospělí i mládež na náměstí, aby nadšeně přivítali osvoboditelskou armádu.”
Po druhé světové válce byla přidána deska na pomník padlých se jmény obětí konfliktu. Na Masarykově náměstí byl také zřízen pomník vojákům Americké armády.
Na toto téma byla také uspořádána přednáška s názvem Starý Plzenec v období druhé světové války, která je dostupná na YouTube kanále Občanského spolku Hůrka a Radyně v rámci Akademie Staré Plzně.
V navazujícím článku se poté budeme věnovat historickým bitvám a konfliktům ve Starém Plzenci, které dvěma světovým válkám předcházely nebo po nich následovaly.
