V tomto článku si povíme to nejdůležitější z historie pohlednic Starého Plzence a ukážeme si, podle čeho lze poznat jejich stáří. Řekneme si také, co znamená zlatá doba pohlednic, dopisnice nebo dlouhá adresa.
Ohledně historii pošty, známek a poštovního úřadu ve Starém Plzenci byl sepsán článek Historie poštovnictví a poštovního úřadu ve Starém Plzenci.
Podle čeho lze datovat pohlednice
Stáří pohlednice lze zařadit do časového kontextu na základě několika faktorů, z nichž každý má určitou míru přesnosti. Některé jsou více určující než ostatní, u jiných je potřeba dále zkoumat a porovnávat s dalšími zdroji. Mezi ty nejdůležitější patří následující faktory.
Adresa (dlouhá, krátká) – Celkem jednoznačný prvek oddělující pohlednice mezi koncem 19. století a počátkem 20. století. Prostor pro dlouhou adresu na rubové straně pohlednice mají zejména litografie a dopisnice. Poštovní zpráva se u tohoto typu pohlednic píše výhradně na stranu lícovou.
Formát (malý, velký) – V průběhu 50. let 20. století se změnil formát pohlednic z malého (140x90mm) na velký (148x105mm), tedy prakticky rozměry A6. Dle formátu lze tak poměrně jednoznačně zasadit pohlednici do období před a po období poloviny 20. století.
Grafické zpracování a barevnost – Bohatost grafického zpracování je výrazná zejména u pohlednic do konce 20. let 20. století. Z této doby pocházejí ty nejkrásnější pohlednice Starého Plzence vůbec. Od 30. let až do 70. let jsou poté pohlednice zpravidla černobílé.
Gramáž – Podobně jako u grafického zpracování, také kvalita gramáže pomůže určit stáří pohlednice před a po období 20. let. Od počátku 30. let kvalita zpracování pohlednic celkově upadá v důsledku světové hospodářské krize.
Nakladatel – Podle aktivních let tiskárny nebo nakladatele lze zhruba určit období, ze kterého pohlednice pochází. Tato metoda je však mírně nejednoznačná, neboť nakladatel mohl použít obrázek z předchozích let a není tedy zcela zřejmé, ze kterého období vlastní vyobrazení lokality pochází.
Porovnání lokality – V kombinaci s nakladatelem pohlednice a doplňujícími fotografiemi místa lze výrazně zúžit odhad období původu pohlednice. Zaměřit se lze například na výšku stromů, nově vystavěných budov, provedené opravy památek nebo dobovou módu na pohlednici. Tato metoda je jedna z nejúčinnějších a zároveň časově nejnáročnější pro datování konkrétních pohlednic.
Známkové pole – U čistých pohlednic lze z číselných údajů ve známkovém poli jistit rok, případně konkrétní měsíc vydání pohlednice. Podobně však jako u nakladatelů, s jistotou lze určit pouze rok tisku, nikoliv pořízení vlastního použitého snímku.
Poštovní razítko – Datum razítka, je-li stále čitelné, odhalí den odeslání pohlednice, nebo-li kdy tzv. prošla poštou. Na základě data v razítku je tak možné dataci pohlednice omezit shora.
Informace ve zprávě (pouze prošlé)
Podobně jako u poštovního razítka, je-li ručně psaná dobová zpráva čitelná, lze na základě přiložených informací zjistit, kdy byla pohlednice odeslána. Ne vždy však odesílatelé píší o dobových událostech, takže se jedná spíše o doplňující metodu datování pohlednic.
Historie staroplzeneckých pohlednic
Po představení různých metod určování dataci pohlednic nyní můžeme přejít k tomu nejzajímavější z celého článku, a sice ukázkám pohlednic Starého Plzence. Následující řádky reflektují také část přednášek o staroplzeneckých pohlednicích ve Studijní a vědecké knihovně v Plzni a poté v rámci Akademie Staré Plzně na radnici ve Starém Plzenci
S návštěvníky přednášek jsme se společně podívali na jednotlivé časové úseky a ukázali jsme si, čím se pohlednice z těchto období vyznačují. Níže si řekneme to nejdůležitější, avšak podrobnosti a obrázky ve vysoké kvalitě zůstanou doménou některé z dalších přednášek.
Litografie na přelomu 19. a 20. století
Nejstaršími pohlednice na motivy Starého Plzenec jsou litografie s tzv. dlouhou adresou na rubové straně, kterým se předtím říkalo také dopisnice. Lícová strana je vyhrazena samotné zprávě. První litografie pocházejí z vídeňských tiskáren.
Zlatý věk pohlednic do 20. let
Období do konce 20. let 20. století lze poté označit jako tzv. zlatý věk pohlednic, neboť se jedná o ty nejkrásnější sběratelské kousky. Pohlednice jsou většinou barevné, bohatě graficky zdobené, často okénkové a s vysokou gramáží.
Dalším relativně spolehlivým ukazatelem jsou nakladatelé, tehdy většinou živnostníci. Mezi nejaktivnější zřizovatele staroplzeneckých pohlednic patřil zejména tiskař Emanuel Brejcha, Jan Freitinger nebo obchodník František Bittner.
Pokles kvality pohlednic mezi 30. a 40. léty
V důsledku světové hospodářské krize nastal jednak útlum turistiky za památkami Starého Plzence a s tím spojený také pokles kvality upomínkových předmětů. Jak je patrné z přiložených obrázků, v porovnání se zlatým věkem došlo na počátku 30. let k ustálení černobílých, v naprosté většině jednozáběrových pohlednic s nízkou gramáží tiskařského papíru. Tento trend pokračoval prakticky až do 70. let 20. století.
Období 50. let v malém formátu
V 50. letech přebírá veškerou tvorbu pohlednic státní nakladatelství ORBIS Praha. V této době lze poprvé spolehlivě použít pro datování pohlednic jejich cenu. Do měnové reformy v roce 1953 pohlednice stály 2,50 Kčs.
Velký formát od 50. do 70. let
V průběhu 50. let také nastala změna v souvislosti s velikostí formátu pohlednic. Co se týče grafického zpracování, do 70. let bylo převážně černobílé a jednozáběrové. Navíc bylo poměrně běžné, že nakladatelství ORBIS používalo fotografie z předchozích let a mohlo se tak stát, že stejný záběr byl jak na pohlednici malého, tak i velkého formátu.
Hlavní změnou však je použití informací ve známkovém poli, na základě kterého lze s přesností určit, ve kterém měsíci a roce daná pohlednice vznikla. Číselný systém obsahuje ještě další informace, jako například kraj umístění památky. Jak přesně lze údaje ve známkovém poli rozluštit, jsme měli možnost zjistit na přednášce.
Zásadní změnou v polovině 70. let byla opět úprava ceny, díky které lze přesněji pohlednici zasadit do správného časového úseku.
Barevné okénkové pohlednice od 70. do konce 80. let
Na konci 70. let začíná staroplzenecké pohlednice vydávat téměř výhradně nakladatelství PRAVDA Bratislava. Od tohoto období také postupně nastává vzestup grafického zpracování, okénkový styl pohlednic a opětovné použití barev. Z tohoto období pocházejí velice zajímavé exempláře reflektující nejen místní památky, ale také např. bytové jednotky nebo tehdejší dopravní prostředky.
Celkově jsou pohlednice ze druhé poloviny 20. století poměrně vzácné, zejména exempláře černobílého provedení. Fotoaparát byl pro většinu populace luxusním zbožím a sběratelé se zaměřovali především na období zlatého věku. Dokonce do dnešní doby je naprostá většina pohlednic v antikvariátech a na internetu právě z první poloviny 20. století.
Moderní pohlednice od 90. let
Od nástupu demokracie a zejména druhého milénia našeho letopočtu vznikla celá řada pohlednic různého formátu, grafických provedení nebo dokonce materiálů od bezpočtu nakladatelů.
Na obrázku výše stojí za povšimnutí zejména pohlednice vlevo z roku 2001, kterou vydalo město k výročí 1025 let od první zmínky Staré Plzně, případně dřevěná pohlednice v pravém horním rohu s Radyní.
Kniha o pohlednicích
Článek o historii pohlednic uzavřeme tematickou zmínkou o knize Starý Plzenec na historických pohlednicích, která obsahuje obrázky těch nejkrásnějších exemplářů ze sbírky spolu s tím nejzajímavějším z dějin města.
Kniha je dostupná přímo od autora na těchto stránkách. Zakoupaním knihy přímo od autora podpoříte vznik další publikace o Starém Plzenci, kolébky dnešní Plzně a místě, které hrálo zásadní roli v utváření české historie.
