Na dnešním Masarykově náměstí ve Starém Plzenci se nachází celá řada historických a kulturních památek. Mezi těmi nejdůležitějšími je právě barokní mariánský sloup z počátku 18. století.
V tomto článku si také povíme, co vlastně morové sloupy symbolizují, a podíváme se, které svaté postavy se na místním mariánském sloupu nacházejí a podle kterých atributů je poznat.
Historie mariánských sloupů obecně
Mariánské (morové) sloupy s vyobrazením světců vznikaly v Evropě od poloviny 16. do konce 18. století zejména jako poděkování za skončení morových epidemií (např. v Plzni roku 1681) a jako prosba o ochranu před dalšími. Morové sloupy byly spojovány zejména s mariánským kultem, neboť Panna Marie, patronka nemocných, byla během epidemií často žádána o pomoc.
Ve Starém Plzenci se však jedná o výjimku, neboť zde byl sloup zřízen jako poděkování za to, že se morová epidemie městu zcela vyhnula. Vůbec první mariánský sloup v Čechách byl vztyčen roku 1650 na Staroměstském náměstí jako symbol katolické víry a úspěšného odražení Švédů Pražany.
Postupem času se stavba těchto sloupů rozšířila i do menších měst a obcí. I když se móda stavby morových sloupů po 18. století vytratila, mnohé z nich zůstaly jako historické památky. Dodnes tak připomínají těžká období evropské historie a víru lidí v nadpřirozenou ochranu.
Staroplzenecký mariánský sloup
Památkově chráněný mariánský sloup ve Starém Plzenci se nachází u kostela sv. Jana Křtitele. Sloup byl postaven roku 1721 na místě bývalé barokní kašny kameníkem Františkem Mayšlem na náklady místních občanů jako poděkování Panně Marii za odvrácení morové epidemie téhož roku.
Na úvod si krátce povíme to nejdůležitější z počátku a šíření křesťanství v Čechách, abychom znali důležitý kontext pro stavbu křesťanských církevních staveb.
Do slovanské kultury začíná křesťanství pronikat dle odhadů již na konci 8. století, nicméně první doložené zmínky pocházejí až ze století devátého. Křesťanství se do českých zemí šíří zejména skrze řezenskou kupeckou stezku z Bavorska, případně z Východofranské říše na Moravu, kam dorazili v letech 863/864 učenci Konstantin s Metodějem.
Celá konstrukce stojí na třech stupních s čtvercovým půdorysem, na kterých spočívá mohutný trojdílný podstavec nesoucí samotný pískovcový sloup se sochou Panny Marie (Immaculaty) zcela na vrcholu.
Dolní část podstavce je nejširší a masivní, bez členění, jen s výraznou římsou. Střední část obsahuje hranolové pilířky, které slouží jako podstavce pro sochy světců. Mezi vyobrazené postavy na pilířích patří sv. Josef s Ježíškem, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Barbora.
Další zajímavostí je, že na severní straně podstavce je od roku 1857 vyobrazen znak města, nicméně zrcadlově převrácený. Heraldická zvířata – lev a orlice – jsou tak zobrazeny na opačných stranách.
Atributy a příběhy světců
Panna Marie
Panna Marie, matka Ježíše Krista, je jednou z nejuctívanějších postav v křesťanství. Její bezúhonnost a věrnost Boží vůli jsou základními atributy, které ji činí vzorem pro věřící. Je uctívána jako Matka Boží, Královna nebes a ochránkyně věřících. Na vrcholu morových sloupů je často zobrazována jako symbol ochrany a naděje, vzhlížející vzhůru nebo držící malého Ježíše.
Atributy Panny Marie
Sv. Josef s Ježíškem
Svatý Josef je v křesťanské tradici uctíván jako manžel Panny Marie a pěstoun Ježíše Krista. Pocházel z rodu Davidova a živil se jako tesař. Svatý Josef je patronem dělníků, rodin a také dobré smrti, protože zemřel za přítomnosti Ježíše a Marie. Jeho oddanost a péče o Ježíše a Marii symbolizují ideál rodinného života. Zobrazení s Ježíškem na rukou poukazuje na jeho roli ochránce Svaté rodiny a jeho hlubokou víru.
Atributy sv. Josefa
Sv. Barbora
Svatá Barbora je jednou z nejpopulárnějších světic křesťanské víry. Podle legendy se narodila na konci 3. století bohatému pohanovi, který ji kvůli křesťanskému vyznání uvěznil ve věži. Po odmítnutí sňatku s pohanským šlechticem a otevřeném přijetí křesťanství byla podrobena krutému mučení a nakonec popravena vlastním otcem, který byl následně zasažen bleskem jako Božím trestem.
Barbora se stala patronkou horníků, dělostřelců a lidí pracujících s výbušninami, protože její legenda symbolizuje odvahu a víru tváří v tvář nebezpečí.
Atributy sv. Barbory
Sv. Ludmila
Svatá Ludmila, narozená kolem roku 860, byla první českou svatou a babičkou svatého Václava. Byla manželkou knížete Bořivoje I. a po jeho smrti se stala významnou osobností na dvoře svého vnuka, kterého vychovávala a vedla ke křesťanské víře.
Její vliv a zbožnost vedly ke sporům se svojí snachou Drahomírou, která v roce 921 nařídila její vraždu na hradě Tetín. Ludmila byla uškrcena závojem, což se stalo symbolem jejího mučednictví. Po své smrti byla uctívána jako ochránkyně českého národa a šíření křesťanství.
Atributy sv. Ludmily
Častá záměna se sv. Annou
V některých publikacích se místo sv. Ludmily jako jedna z vyobrazených postav na staroplzeneckém sloupu objevuje sv. Anna. Mezi atributy sv. Anny patří mimo jiné také závoj a kniha. Kombinace těchto atributů může někdy vést právě k záměně se sv. Ludmilou, jak je tomu například v publikacích o mariánském sloupu ve Starém Plzenci.
Mezi nejčastější atributy sv. Anny patří vedle knihy také Panna Marie jako dítě, již má zpravidla po svém boku nebo na klíně. To zdůrazňuje její roli matky Panny Marie a babičky Ježíše Krista. Tento atribut však na plzeneckém sloupu chybí, a proto se jedná o sv. Ludmilu.
Sv. Václav
Svatý Václav, narozen kolem roku 907, byl synem knížete Vratislava I. a Drahomíry. Po smrti svého otce převzal vládu nad Českým knížectvím. Jeho vláda byla charakterizována snahou o šíření křesťanství a mírovou politiku, často ve spolupráci se Svatou říší římskou.
Je známý svou zbožností a spravedlností, což mu vyneslo věhlas nejen doma, ale i v zahraničí. Byl zavražděn svým bratrem Boleslavem na svátek svatého Kosmy a Damiána v roce 935. Jeho smrt byla považována za mučednickou a Václav se stal symbolem české státnosti a svatosti. Jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Víta v Praze.
Atributy sv. Václava
Mariánský sloup ve Starém Plzenci není jen historickou památkou, ale také důležitým symbolem víry a vděčnosti místních obyvatel. Každá socha na sloupu má svůj specifický význam, který nám připomíná vliv náboženských tradic na každodenní život v minulosti.
Tento sloup je nejen uměleckým dílem, ale i svědectvím o těžkých časech, které lidé překonali s vírou a nadějí. Uchování a pochopení těchto historických památek je klíčem k hlubšímu porozumění naší minulosti a kulturního dědictví.
